členové expedice Bosna a Černá Hora:
Pavel Chlum, Petr Kvarda, Stanislav Hampl, Rostislav Chaloupský

Bosna a Černá Hora

Bosna a Hercegovina ale i Černá Hora jsou na Balkánu ležící státy, které si člověk zamiluje pro jejich autenticitu, srdečné obyvatele a divokou přírodu. Přestože nejsou rozlohou velké, nabízejí pestrou směsici hor, jezer, historických měst i klidného pobřeží.

Do těchto koutů Evropy jsme se vydali autem jako čtyři kamarádi s chutí poznat co nejvíc. Vstávali jsme brzy ráno, snídali někde u silnice nebo na benzínce a celý den jsme trávili na cestě – od jedné zajímavosti ke druhé, přes hory, kaňony a starobylá města. Proč? Protože jsme toho chtěli vidět co nejvíc…

Bihać

Bihać, město ležící na severozápadě Bosny a Hercegoviny, je příjemným překvapením pro každého cestovatele, který sem zavítá. Obklopen zelenými kopci a protékající smaragdovou řekou Unou působí Bihać na první pohled klidně, ale zároveň má své živé tempo a atmosféru, která se vryje pod kůži. Procházka historickým centrem vás zavede mezi staré kamenné domy, mešity a malé kavárny, kde se zastavil čas.

Štrbački Buk

trbački buk, jeden z nejpůsobivějších vodopádů na řece Una, se nachází nedaleko hranic s Chorvatskem a jen pár desítek kilometrů od města Bihać. Ukrytý v zeleni národního parku Una, je doslova přírodním divadlem, kde voda předvádí svou sílu i krásu v jediném okamžiku.

Vodopád padá z výšky až 25 metrů a jeho hukot je slyšet dávno předtím, než k němu dorazíte. Cesta k němu vede lesem, kolem dřevěných lávek a vyhlídek, kde se vám postupně otevírá výhled na divoké peřeje a smaragdovou řeku pod nimi. Vzduch je nasycený vlhkostí a vůní mechu, a každá kapka vody, která na vás dopadne, jako by připomínala, že jste v srdci nespoutané přírody.

Martin Brod

Martin Brod je tichá vesnička na jihovýchod od Bihaće, kde se zdá, že čas plyne podle rytmu řeky Uny. Leží u samého okraje národního parku Una a je obklopená zelenými lesy, loukami a divokou přírodou, která zůstala téměř nedotčená.

Dominantou místa je soustava malých vodopádů, kaskád a tůní, které se rozlévají podél kamenných mlýnů a starých dřevěných lávek. Voda tu zurčí, přeskakuje kameny a rozbíjí se o břehy tak přirozeně, jako by se tu zastavila už před staletími. Procházka po úzkých cestičkách kolem vody působí uklidňujícím dojmem – jako by vás příroda na chvíli pozvala do svého nejklidnějšího kouta.

Jajce

Jajce, malebné město v centrální Bosně, leží v údolí mezi horami, kde se setkávají řeky Pliva a Vrbas. Na první pohled zaujme svou jedinečnou scenérií – uprostřed města totiž padá mohutný vodopád přímo z říčního soutoku, jako by příroda i historie soutěžily, co vás tu zaujme víc.

Staré město se rozkládá na svahu pod středověkou pevností, odkud je nádherný výhled do okolí. Úzké uličky, kamenné domy a pozůstatky osmanské i rakousko-uherské architektury dávají Jajci zvláštní atmosféru. Každý roh jako by vyprávěl jiný příběh – o králích, dobytích, i každodenním životě mezi řekami.

Jen kousek za městem se nacházejí Plivská jezera a známé vodní mlýnky – dřevěné stavbičky na kůlech, které jakoby vypadly z pohádky. Je to ideální místo na procházku, piknik nebo jen tiché pozorování hladiny.

Tićiči

Kousek za vesnicí Tićići, zdánlivě nenápadným místem v bosenské krajině, se přímo u silnice nachází jeden z těch malých, neplánovaných pokladů – přírodní termální pramen, který vyvěrá ze země a vytváří malé jezírko s teplou vodou. Bez vstupného, bez plotů, bez davů. Jen vy, voda a okolní příroda.

Teplota vody je příjemně horká a i když je okolí jednoduché. Kousek za zkrachovalými lázněmi tu lidé z hlíny a kamenů uplácali okraje bazénku, abych tato čtyřiceti stupňová voda neodtekla hned do řeky Bosna. Lidé se tu zastavují při cestě, na chvilku ponoří nohy nebo rovnou celé tělo nebo si zde dokonce omyjí hlavu ale hlavně si zde nechají teplo proniknout až do kostí. Voda je lehce sirná a zanechává pocit uvolnění, který přetrvává i dlouho po koupeli. My jsme si zde užili koupel přímo za bouřky a zažili tak ještě o to silnější zážitek.

Ravne u Visoka

Nedaleko městečka Visoko, uprostřed kopcovité krajiny a zeleně, se nachází síť podzemních chodeb známých jako Ravne. Místo, které na první pohled působí nenápadně, ale v sobě ukrývá atmosféru tajemství, klidu a zvláštní energie, která sem každoročně přitahuje návštěvníky z celého světa.

Tunely Ravne nejsou jen obyčejné jeskyně. Jsou součástí širší teorie o bosenských pyramidách a už při vstupu dovnitř člověk pocítí, že jde o prostor s vlastním rytmem a tichem, které jako by rezonovalo ze země. Vlhký vzduch, jemné osvětlení a úzké průchody mezi kamennými stěnami vytvářejí prostředí, kde čas ztrácí svou váhu.

Lidé sem přicházejí nejen ze zvědavosti, ale i kvůli údajným léčivým účinkům tohoto místa. Někteří sedí potichu v tzv. meditačních komorách, jiní pomalu procházejí systémem chodeb a nechávají se unášet zvláštní harmonií, která v Ravne panuje.

Visoko je klidné bosenské město obklopené zelenými kopci, ležící přibližně 30 kilometrů severozápadně od Sarajeva. Na první pohled působí nenápadně – malé centrum, pár kaváren, trh a ospalá atmosféra balkánského městečka. Ale stačí zvednout oči k nedalekému vrcholu a rázem je všechno jinak.

Dominantu města tvoří kopec, kterému se dnes říká Pyramida Slunce. Podle kontroverzních teorií archeologa Semira Osmanagiće se právě zde nachází největší a nejstarší lidská stavba tohoto typu na světě – stará údajně přes 12 000 let. Ať už člověk těmto teoriím věří nebo ne, kopec opravdu zaujme svým pravidelným tvarem a zvláštní přitažlivostí.

V okolí Visoka se rozkládá celý komplex tzv. bosenských pyramid, včetně Pyramidy Měsíce, Lásky a Draka. K tomu se přidává i síť podzemních tunelů Ravne, která působí jako vstupní brána k tomuto zvláštnímu místu.

Sarajevo

Sarajevo, hlavní město Bosny a Hercegoviny, leží v úzkém údolí obklopeném horami a v sobě nese vrstvy historie, které se prolínají na každém kroku. Město je známé jako místo, kde se setkává Východ se Západem – kde minarety sousedí s katolickými kostely, pravoslavnými chrámy i synagogami.

Procházka po sarajevské Baščaršiji, historické osmanské čtvrti, je jako cesta časem. Dlázděné uličky, řemeslné dílny, kavárny vonící po silné bosenské kávě a stánky s baklavou tvoří srdce města. Jen kousek odsud, u Latinského mostu, se odehrál jeden z nejzásadnějších okamžiků moderních dějin – právě zde byl 28. června 1914 spáchán atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda.

Ten přespal noc před atentátem v honosném hotelu Hotel Europe, který stojí v centru města dodnes. Je to elegantní budova z 19. století, jejíž interiér stále dýchá atmosférou staré monarchie. Dnes se v něm můžete nejen ubytovat, ale také se v klidu posadit do kavárny a nechat na sebe dýchnout ducha minulosti.

Zcela jinou, ale stejně silnou kapitolu sarajevské historie představuje Tunel spásy – podzemní chodba, která během obléhání Sarajeva v 90. letech spojovala město s okolním světem. Vznikl v roce 1993 a vedl pod přísně střeženým letištěm. Díky němu proudila do města humanitární pomoc, jídlo, léky i zbraně – a odcházeli jím ranění i uprchlíci.

Dnes je část tunelu přístupná veřejnosti jako památník odvahy a odolnosti obyvatel. Při vstupu dovnitř se vrací tíživý pocit doby, kdy bylo Sarajevo zcela odříznuto, ale naděje si přesto našla cestu.

Trebević a Igman

Jen pár kilometrů od centra Sarajeva se zvedá hora Trebević, oblíbený cíl místních i turistů, kteří hledají únik z městského ruchu do zeleně. Dnes se sem dostanete pohodlně lanovkou, která byla po válce znovu obnovena a nabízí nádherné výhledy na celé město. Nahoře vás čekají lesní stezky, čerstvý horský vzduch a ticho, které přeruší jen vítr v korunách stromů.

Trebević je známý i díky pozůstatkům olympijské bobové dráhy z roku 1984. Betonový had, porostlý mechem a posetý graffiti, se vine lesem jako připomínka časů, kdy Sarajevo hostilo zimní olympiádu a celý svět sem na chvíli upřel oči. Dnes si tu můžete projít trasu pěšky, usednout na okraj a v klidu přemýšlet nad tím, jak se čas mění – a přitom některé věci zůstávají.

Dál směrem na západ leží hora Igman, se svými rozlehlými planinami, lesy a jedinečnou atmosférou. Právě zde najdete skokanské můstky, které byly součástí olympijských her. Dnes už zarůstají trávou, dřevo pomalu chátrá a železo rezaví, ale i tak působí majestátně. Z ochozů, kam kdysi mířily tisíce diváků, se dnes díváte do ticha.

Pod můstky, na dohled od borovic, stojí Hotel Igman – opuštěná betonová budova, která zažila vrchol slávy i pád do prázdna. Dnes je z něj ruina, prorostlá vegetací, ale stále působí monumentálně. Má v sobě zvláštní melancholii – tichý příběh o tom, co bylo, a co už se možná nikdy nevrátí.

Konjic

Konjic je malé, ale malebné město v srdci Bosny, rozkládající se podél smaragdové řeky Neretvy, obklopené horami a borovicovými lesy. Je to místo, kde se protíná příroda s historií, a kde si návštěvník snadno odpočine na mostě z osmanských časů, popíjí kávu na nábřeží a sleduje, jak voda plyne stejně klidně, jako život v ulicích města.

Jenže hluboko pod jedním z okolních kopců, ukryto před zraky běžných smrtelníků, se nachází něco zcela jiného: Tajný Titův bunkr – D-0, přísně střežený vojenský objekt z dob studené války, budovaný od 50. let minulého století. Byl určen jako útočiště pro Josipa Broze Tita a elitu jugoslávské vlády v případě jaderného útoku.

Vchod do bunkru působí nenápadně – malá vojenská brána obklopená stromy. Teprve když projdete několika chodbami vytesanými do skály, uvědomíte si rozsah celého komplexu. Přes 6 500 metrů čtverečních, více než sto místností, generátory, sklady, komunikační centra i zasedací místnosti – vše zůstalo zachováno téměř tak, jak to bylo připraveno pro případ nejhoršího.

Uvnitř se zastavil čas. Nábytek z 70. let, telefony s otočnými číselníky, přikrývky na lůžkách, nástěnky s jugoslávskými hesly. Je to zvláštní směs pocitu fascinace a stísněnosti – jako byste vešli do živé vitríny studené války.

Dnes je bunkr přístupný veřejnosti a hostí také moderní umělecké výstavy v rámci projektu Bienále současného umění D-0 ARK, které propojují temnou minulost s hlasem současnosti.

Mostar

Mostar, největší město v Hercegovině, je jedním z nejikoničtějších míst Bosny a Hercegoviny. Leží rozprostřené po obou březích řeky Neretvy, jejíž tyrkysová voda se leskne pod sluncem a protéká srdcem města jako jeho vlastní tep.

Dominantou je samozřejmě Stari most, starý kamenný most postavený v 16. století během osmanské éry. Jeho ladný oblouk spojuje dvě části města nejen fyzicky, ale i symbolicky – v minulosti oddělené, dnes znovu propojené. Most byl během války v 90. letech zničen, ale později znovu vystavěn v původní podobě jako symbol naděje, smíření a trpělivě budovaného míru.

Když se procházíte po kluzkých kamenech mostu, slyšíte pod sebou zurčení vody a z boku hlasy trhovců, kavárníků a někdy i odvážných skokanů, kteří z mostu skáčou do hluboké řeky – tradice, která trvá už po staletí. Staré město kolem mostu je spleťí úzkých uliček, bazarů, minaretů a kaváren s výhledem, kde se vůně kávy mísí s vůní historie.

Blagaj

Jen pár kilometrů od rušného Mostaru se nachází Blagaj – místo, kde se čas zpomalí a příroda promlouvá šeptem. Malá vesnička leží na úpatí vápencových skal a je známá především díky prameni řeky Buny, která tu vyvěrá přímo z mohutného skalního masivu. Je to jeden z nejsilnějších krasových vývěrů v Evropě – voda zde tryská z nitra hory s překvapující silou, ale zároveň působí neuvěřitelně klidně.

Přímo u pramene stojí ikonická tekija, dervišský klášter ze 16. století, postavený v osmanském stylu. Jeho bílé stěny se zrcadlí na hladině řeky a vytvářejí obraz, který si člověk pamatuje dlouho. Uvnitř vládne ticho a duchovní atmosféra – prostor k zastavení, zamyšlení, vděčnosti.

Kolem pramene se rozprostírá několik malých restaurací s dřevěnými terasami nad vodou, kde si můžete dát čaj, rybu z místního chovu nebo jen sedět a nasávat klid místa, které působí jako balzám po rušném Mostaru.

Medžugorje

Medžugorje je malá hercegovinská vesnice, která by možná zůstala zcela neznámá, nebýt události z roku 1981, kdy zdejší děti tvrdily, že se jim zjevila Panna Maria. Od té doby se Medžugorje proměnilo ve významné poutní místo, které ročně navštíví statisíce lidí z celého světa.

Centrem všeho dění je kostel svatého Jakuba, stojící na malém náměstí, odkud se linou zpěvy, modlitby i tiché rozhovory poutníků. Atmosféra je zde zvláštně pokorná – ať už člověk přijde s vírou, nebo jen ze zvědavosti, obvykle zpomalí, ztiší se a vnímá klid, který tu vládne.

Poutníci často míří i na Kopec zjevení (Podbrdo), odkud měly pocházet první mariánská zjevení. Výstup není dlouhý, ale cesta je kamenitá a symbolická – s každým krokem se mění nejen výhled, ale i vnitřní naladění. Nahoře lidé posedávají, modlí se, tiše pozorují krajinu a vnímají přítomnost, která se tu zdá být jiná než jinde.

Počitejl

Počitelj je malebná středověká vesnice rozkládající se na svahu nad řekou Neretvou, která vás okouzlí svou atmosférou i architekturou. Už z dálky vás přivítá kamenný hrad, který jako strážce bdí nad městečkem a připomíná dávné časy, kdy tudy vedly důležité obchodní cesty.

Úzké dlážděné uličky, staré domy s typickými osmanskými prvky a mešita s věží, která z dálky dominují krajině, vás zavedou do světa, kde se minulost mísí s přítomností. Každý kámen tu vypráví svůj příběh, ať už jde o historické pevnosti, domy řemeslníků nebo malé kavárny s výhledem na řeku.

Kravica

Kravica je jedním z těch míst, která se vám vryjí do paměti hned po první návštěvě. Tento impozantní vodopád na řece Trebižat v jižní Bosně a Hercegovině je jako oáza klidu i energie zároveň. Široký proud vody se zhruba 25 metrů snáší do přírodního jezírka obklopeného hustou zelení a skalami, které vytvářejí ideální místo pro osvěžení i odpočinek.

Kravica je populární nejen mezi místními, ale i mezi turisty hledajícími přírodní krásy mimo hlavní trasy. Můžete se zde koupat, opalovat na kamenitých plážích nebo jen tak sedět pod stromy a poslouchat uklidňující šum vody. V létě tu panuje příjemná atmosféra plná smíchu a pohody, a přestože se sem sjíždí hodně lidí, místo si zachovává svou magickou atmosféru.

Neum

Neum je jediným přístupem Bosny a Hercegoviny k moři, a tak trochu její malý přímořský klenot. Leží na pobřeží Jaderského moře a nabízí příjemnou kombinaci klidu menšího města s možností užít si slunce a koupání.

Přestože je Neum menší než oblíbené chorvatské letoviska vedlejších pobřežních států, má své kouzlo – dlouhé oblázkové pláže, průzračnou vodu a atmosféru, která není přeplněná turisty. Místní kavárny a restaurace nabízejí čerstvé mořské plody a pokrmy, které ochutnáte jen tady.

Trebinje

Trebinje je klidné město na jihu Bosny a Hercegoviny, které vás okouzlí svým středomořským rázem a příjemnou atmosférou. Leží na břehu řeky Trebišnjice a je známé svými historickými památkami, kamennými uličkami a zelenými zahradami.

Procházka starým městem vás zavede k malebnému náměstí s kavárnami a cukrárnami, kde si můžete dát kávu a sledovat pomalý rytmus místního života. Trebinje je také městem vína – v okolí najdete několik vinic a místních sklepů, kde ochutnáte pravé hercegovinské víno.

Příroda kolem města je nádherná, s kopci ideálními na výlety a výhledy, které stojí za to. Pokud máte rádi klid, dobré jídlo a autentickou atmosféru, Trebinje je místo, kde si odpočinete a nasajete pravou jihoevropskou pohodu.

Perast

Perast je malebné městečko na břehu zálivu Boka Kotorska v Černé Hoře, které vás okouzlí svou historií a klidem. Staré kamenné domy, úzké uličky a malebné přístaviště vytvářejí atmosféru, která jako by se zastavila v čase.

Perast je známý také díky dvěma malým ostrovům kousek od břehu – Ostrvu svatého Jiří a Ostrvu Gospa od Škrpjela, na kterém stojí nádherný barokní kostel. Místní rybáři a lodníci tu žili po staletí, a jejich příběhy se stále vyprávějí v tichu města.

Procházka podél pobřeží, posezení v kavárně s výhledem na moře a hory a klidná atmosféra dělají z Perastu ideální místo na odpočinek a poznávání tradiční černohorské kultury.

Kotor

Kotor je malebné město v Černé Hoře, ležící na břehu hlubokého zálivu připomínajícího norské fjordy. Jeho staré město, obehnané středověkými hradbami, patří mezi nejlépe dochované historické komplexy na Jadranu a je zapsáno na seznamu UNESCO. Úzké uličky, kamenné domy a malá náměstí vytvářejí atmosféru, která návštěvníky okamžitě přenese o několik století zpět. Nad městem se tyčí pevnost sv. Jana, ke které vede strmá cesta s dechberoucími výhledy na záliv. Kotor je tak ideálním místem pro milovníky historie, kultury i romantických procházek s nezapomenutelnou kulisou hor a moře.

Cetinje

Cetinje je historické srdce Černé Hory a bývalé hlavní město, které si dodnes uchovalo zvláštní důstojnost i kouzlo. Leží v horském údolí nedaleko Lovćenu a na první pohled působí klidněji než rušná přímořská města. Ulice lemují staré diplomatické rezidence, muzea a kláštery, které připomínají dobu, kdy bylo Cetinje centrem politiky, víry i kultury. My jsme se zde zastavili právě po cestě z Lovćenu a dali si tradiční balkánská jídla jako pljeskavica, čevapi a mješano meso.

Sveti Stefan

Sveti Stefan je ikonický poloostrov a luxusní letovisko v Černé Hoře. Na první pohled působí jako kulisa z pohádky. Na malém skalnatém výběžku spojeném s pevninou úzkou šíjí stojí kamenné domky s červenými střechami, obklopené tyrkysovým mořem. Původně rybářská vesnice ze 15. století se postupně proměnila v exkluzivní rezort. V minulosti zde odpočívaly i slavné osobnosti jako Sophia Loren, Elizabeth Taylor nebo Novak Djoković. Přestože je přístup do samotného komplexu omezený, okolní pláže lákají návštěvníky ke koupání. Sveti Stefan se řadí k nejfotogeničtějších místům celého Jadranu.

Budva

Budva je nejživější přímořské město Černé Hory, často přezdívané „černohorské Miami“. Leží na pobřeží Jadranu a kombinuje starobylou atmosféru s moderním ruchem. Její staré město, obehnané hradbami, je labyrintem úzkých uliček, kostelů a náměstí, kde dýchá středověká historie. Na druhé straně pak Budva nabízí dlouhé písečné i oblázkové pláže. Naleznete zde ale i promenádu plnou barů, kaváren a nočních klubů, díky čemuž je centrem nočního života v celé zemi. Město je také častým výchozím bodem k výletům. My jsme navšívili třeba vodopád v Bečići nebo o kousek dál na sever úžasnou pláž obklopenou skalisky.

Dubrovník

Dubrovník, „perla Jadranu“, patří k nejúchvatnějším historickým městům v Evropě. Jeho staré město, obehnané mohutnými hradbami, je zapsáno na seznamu UNESCO a na každém kroku nabízí pohledy na gotické, renesanční i barokní stavby. Procházka po hlavní třídě Stradun, lemované kamennými domy a elegantními paláci, vtáhne návštěvníka do dávných časů. Dubrovník jako svobodná republika soupeřil s Benátkami o moc na moři. Nad střechami červených tašek se otevírá pohled na azurové Jadranské moře. Zatímco z hradeb je možné obdivovat jak město, tak i nedaleký ostrov Lokrum. Dubrovník není jen muzeem pod širým nebem, Žije festivaly, hudbou, kavárnami a šumem turistů, kteří sem přijíždějí za historií i romantikou.

Cestopisná přednáška Bosna a Černá Hora – historie s chutí čevapu

cestopisnou přednášku „Bosna a Černá Hora“ máme v nabídce. Podívejte se kdy a kde ji budeme přednášet.

Některé fotky a zážitky z této „expedice“ najdete také v naší facebookové skupině : facebook: Tripel cestovatelé

Mrkněte také na některé naše další přednášky. Také stojí za to 🙂

nabídka přednášek